Internetu v Česku je dvacet let. Všechno nejlepší!

Prvopočátky Internetu jsou v Česku neodmyslitelně spjaty s akademickou sférou. Bylo to zařízení v posluchárně 256 Fakulty elektrotechnické ČVUT, který se tehdy přidal do skupiny 727 tisíc počítačů a 4500 různých sítí. Tou páteřní pro ČSFR byl tzv. NSFNET (financovaný grantovou agenturou National Science Foundation) a před akademiky stál úkol rozvést ji dál za hranice budovy v Dejvicích i za hranice Prahy, Čech a Moravy až do Košic. K tomu měla sloužit federální síť FESNET, ale zároveň s politickým rozpadem republiky na dvě části vznikly nakonec samostatné projekty – český CESNET a slovenský SANET.

Internet v Česku se tak postupně v průběhu let 1992 a 1993 dostával ke všem akademickým uživatelům. V zahraničí (zejména v USA) se v té době však již otevíral komerčnímu využití. U nás to ale ještě nějakou dobu, přesněji řečeno dva roky, trvalo. Až červenec 1995 poskytl půdu prvním komerčním internetovým providerům a Internet tak měl volnou cestu mimo akademickou sféru.

Historicky první připojení mělo rychlost 19,2 kB za sekundu. Přesto bylo z dobových dokumentů patrné nadšení z oficiálního kroku vědecké komunity, jeho významu i budoucího potenciálu.

• „Československo již bylo na počítačové sítě připojeno před napojením do Internetu a spojení elektronickou poštou fungovalo zcela rutinně již delší dobu. Je nasnadě otázka, proč právě připojení na Internet považujeme za tak významné. Odpověď na ni je snadná: jedná se zde o kvalitativní rozšíření třídy služeb, jejichž možnost použití se nám naskýtá. Síť Internet umožňuje vzdálenou práci na kterémkoli připojeném počítači, bez ohledu na vzdálenost, a to on-line, tj. v reálném čase, rychlostí danou jen propustností spojovacích kanálů (dnes již běžně pracujících na rychlostech 1 Mbit za sekundu i víc) - z hlediska uživatele tak, jako by mu připojený počítač na druhém konci zeměkoule stál na stole včetně celé své výpočetní kapacity.“ (Zdroj: ÚVT MU Brno)

V současné době je k Internetu připojeno více než 60 % českých domácností. Během dvaceti let jsme se dostali do fáze, kdy mnozí z nás kladou paralelu mezi nebýt připojen a nežít. I proto nezbývá než popřát Internetu všechno nejlepší. Gratulujeme tak vlastně všichni trochu i sami sobě.